Představte si, že máte zpracované technologické podklady na nový výrobek (postupy a struktury) a chcete nasimulovat optimální cenu za určitých podmínek.

Jedná se o velmi časté zadání, např. v poptávkovém řízení, kdy chce zákazník podobný výrobek našemu a my potřebujeme nasimulovat nad existujícím výrobkem rozdíly. Nebo když může dojít ke změnám ceny některých materiálů, či energií či mezd a my bychom si potřebovali nasimulovat, co to udělá s náklady našich výrobků.

V takových případech je dobré, když máme možnost ke všem artiklům (materiálům, polotvarům a výrobkům) založit více nákladových soustav a v nich pak provádět simulace.

V ERP QAD vždy existuje soustava nazvaná Náklady hlavní knihy. V ní jsou náklady, pomocí nichž QAD oceňuje zásoby a provádí v nich účtování skladových pohybů. V nastavení této soustavy  určujeme, jak má být aktualizována a tím také volíme metodu ocenění zásob. Pokud zvolíme „Standard“, zásoby jsou oceněny pevnými náklady po zvolenou dobu. Můžeme ale také zvolit „Vážený průměr“ nebo jiné možnosti.

Další nákladová soustava se nazývá Běžné náklady. Pokud jsme zvolili ocenění zásob pevnými náklady, je potřeba mít k dispozici v systému  informace o skutečnosti, proto nastavujeme Běžné náklady vždy na aktualizaci váženým průměrem. Když pak potřebujeme přecenit, stačí překopírovat Běžné náklady do Nákladů hlavní knihy.

Obě tyto soustavy tedy mají jasné určení a nemůžeme si s nimi „hrát“. Proto QAD nabízí možnost zakládání libovolného počtu Simulačních a Plánovacích nákladových soustav. Takovou novou soustavu si můžeme uživatelsky pojmenovat, nakopírovat do ní vstupní informace z kterékoli již existující soustavy a pak si v ní simulovat cokoli potřebujeme:

• Můžeme změnit náklady libovolného materiálu a pak spustit kalkulaci nákladů z postupů a kusovníků pro stanovení nákladů na vyráběné artikly.
• Můžeme změnit mzdy nebo režie částkou nebo procentem a pak spustit kalkulaci nákladů pro zjištění dopadu do výrobků.
• Můžeme si hrát s kooperacemi, alternativami apod.

A proč nákladovým soustavám říkáme soustavy?

Protože v nich nejsou náklady reprezentovány jedinou částkou, ale sadou nákladových kategorií a složek. V každé soustavě používáme minimálně pět složek nákladů:

• Materiál – kalkulace nákladů dle struktury výrobku.
• Mzdy – kalkulace nákladů z postupu dle přípravných a výrobních časů v operacích a dle sazeb pracovišť.
• Výrobní režie – kalkulace nákladů dle částek a/nebo procent z mezd a materiálu u pracovišť.
• Nevýrobní režie – kalkulace nákladů zvolenými procenty z ostatních složek.
• Kooperace – očekávaná cena z operací/ kooperací v postupu.

Každou složku pak můžeme v modulu Řízení nákladů rozpitvat do libovolného počtu kategorií a nazvat je dle své potřeby. To umožňuje zvlášť sledovat např. náklady na energie, dopravu, skladování apod.

Nákladové soustavy lze mezi sebou porovnávat a kopírovat. Můžeme si tedy dopředu připravit v Simulační soustavě náklady na přecenění nebo pro porovnání se skutečností v budoucnu nebo si do Simulačních soustav můžeme ukládat Běžné náklady pravidelně každý měsíc a získat tím trendy vývoje nákladů na našich materiálech, polotovarech a výrobcích.