Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Příjmout vše

Nezbytné / funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Příjmout vše
O společnosti

Zaostřeno na průmysl

Z historie

Sběr informací o kvalitě v historii a dnes

3.11.2023

Vladimír Karpecki, senior konzultant, Minerva Česká republika

Historie kvality

S trochou nadsázky se dá říci, že kvalita  je „stará jako lidstvo samo“ a dá se historicky doložit, že se tímto tématem zabývali již staří Řekové (např. Aristoteles). Samotný pojem kvalita je odvozen z latinského slova Qualis - jaký. Středověk rozlišoval primární kvality (vlastnosti objektivní), které jsou ve věci in res – tedy reálné, a sekundární (nahodilé, subjektivní) kvality, které vznikají vnímáním věci. Novověká věda se snaží tyto nahodilé kvality nahradit měřitelnými veličinami a kategoriemi.

Kvalitou tedy rozumíme vlastnost nebo stav, jež jsme si předem stanovili jako důležité, zásadní nebo rozhodující podle určitých kritérií.

Dnešní koncepce kvality, tak jak ji vnímáme v současnosti v prostředí výrobních podniků, vychází z období průmyslové revoluce. Průkopník Frederick Winslow Taylor založil oddělení kvality pro dohled nad kvalitou produkce a Henry Ford zdůraznil význam standardizace při návrhu a výrobě standardního výrobku.

Druhá světová válka přinesla do výrobních procesů využití statistických metod. O aplikaci statistických metod pro řízení jakosti se rozhodujícím způsobem přičinil od padesátých letech W. Edwards Deming působící v Japonsku. Na základě celosvětového úspěchu kvalitních japonských výrobků pak dochází od osmdesátých let k celosvětovému převzetí japonských metod řízení kvality.

Měřitelné a neměřitelné znaky jakosti výrobku

U každého výrobku jsou identifikované tzv. znaky jakosti, které jsou pro produkt typické. Dělíme je na kvantitativní/ měřitelné (rozměr, výkon, složení výrobku, …) a kvalitativní, které nelze číselně vyjádřit, avšak pro spokojenost zákazníka mohou být rozhodující (chuť, vůně, trvanlivost, přívětivost).

Faktory ovlivňující kvalitu výrobku

Kvalitu výrobku konkrétně ovlivňuje (a to nejen interně v našem podniku, ale i v rámci celého dodavatelského řetězce) kvalita materiálu a polotovarů vstupujících do výrobku a kvalita výrobních technologií/procesů.

Jaké informace o kvalitě sbíráme

Při sběru informací o kvalitě se zaměřujeme převážně na sběr kvantitativních/ měřitelných dat.

V minulosti se firmy soustředily převážně na kvalitu finálního výrobku formou výstupní kontroly. Dnes sbíráme informace i o kvalitě materiálů a polotovarů vstupujících do výrobku a také informace o kvalitě výrobních technologií/procesů. Všechny tyto informace se snažíme sbírat v rámci celého dodavatelského řetězce.

Kvůli spojení těchto údajů s konkrétním výrobkem nebo skupinou výrobků musíme zajistit jednoznačnou dlouhodobou identifikaci výrobků.

Sběr informací o kvalitě dříve a dnes

Zatímco v minulosti bývalo získávání měřitelných dat spojeno s manuálním měřením, záznamem a zpracováním, v současnosti je možné tyto informace načíst z výrobních či měřicích zařízení a bez problémů je uchovávat a následně zpracovávat.

Obdobně je to i s jednoznačnou a dlouhodobou identifikací výrobků nebo jejich skupin. Zatímco v minulosti byla identifikace prakticky neřešitelným problémem, dnešní technologie pro automatické označování (čárové či 2D kódy, Direct Part Marking (DPM) nebo RFID) tento problém elegantně řeší.

Navíc jsou v současnosti ERP systémy připraveny pro záznam příslušných informací o kvalitě, jejich napojení na identifikace výrobků i dohledatelnost šarží a výrobních čísel.

Sběr měřitelných informací o kvalitě výrobků

Měřitelné informace o kvalitě výrobků jsou získávány v případě fyzikálních měření prostřednictvím měřicích a vážicích technologií, v případě informací o chemických a biologických parametrech pomocí specializovaných testerů či analyzátorů.

U fyzikálních měření je možné využít ručně obsluhovaná měřidla/váhy s jednoduchým USB rozhraním s emulací klávesnice nebo automatizovaná měřicí zařízení, obvykle dodávaná s příslušným obslužným SW pro měření a ukládání dat s následnými analýzami.

V případě jednoduchým měřidel podporujících emulaci klávesnice (obdoba ruční čtečky čárových kódů s emulací klávesnice) je možná jednoduchá integrace i do stávajících aplikací. Jako příklad můžeme uvést posuvná měřítka Mitutoyo Digimatic, která kromě možnosti přímého kabelového USB HID připojení nabízejí i možnost využití bezdrátového Bluetooth připojení pomocí doplňkového modulu U-WAWE-TC. Software USB-ITPAK pak v bezplatné verzi doplňuje data na aktuální pozici kurzoru do aplikace; placená verze přidává možnost strukturovaného vkládání dat např. do Excelu.

V případě zařízení, která používají standardní komunikační rozhraní (např. USB) a výrobce poskytuje popis komunikačního protokolu, je možné vytvořit v ERP systému pro sběr dat konektor pro komunikaci s daným zařízením. Pokud zařízení nemá standardní komunikační rozhraní nebo výrobce neposkytuje popis komunikačního protokolu, bývá k dispozici alespoň obslužný SW. Pak je možné využít funkce tohoto SW pro export či import dat nebo případně API pro on-line komunikaci. Jako příklad můžeme uvést testovací zařízení pro tlakové zkoušky společnosti ATEQ s ovládacím SW Winateq.

Hotová rozhraní pro komunikaci s nejrozšířenějšími měřicími zařízeními bývají součástí specializovaných aplikací – CAQ pro fyzikální měření, LIMS pro chemické analýzy, příp. MES či ERP pro obojí.

Z měřicích systémů nejčastěji integrujeme vážní systémy, z testovacích zase automatické optické a elektrické testery.

Monitoring měřitelných informací o kvalitě výrobních procesů

Informace o kvalitě výrobních procesů (například teploty a tlaky vstřikolisů) je možné získávat přímo do ERP systému spolu s informacemi o výrobě (bylo popsáno v předchozím čísle našeho časopisu). Pro tento účel se stále více prosazuje standardní komunikační protokol OPC UA.

Kam s nimi?

Výhodou ukládání dat o kvalitě v rámci ERP je jejich jednodušší a efektivnější využití pro řízení výroby a logistiky a jednodušší dohledatelnost ve vazbě na konkrétní výrobek/skupinu výrobků, protože označování/identifikace výrobků je obvykle součástí výrobních a logistických procesů řízených ERP systémem.

Výhodou ukládání dat o kvalitě ve specializovaných systémech  CAQ a LIMS je zapracovaná podpora statistických metod (SPC).

Protože sbíraných informací bývá velké množství, je potřeba, aby si cílový SW dokázal s tímto objemem dat poradit. Efektivním řešením jsou funkce pro agregaci dat (promazání stejných údajů v časové řadě a ponechání pouze odchylek, archivace starších dat apod.).

Je samozřejmě možné využít i integraci mezi CAQ/LIMS a ERP/MES, ale implementace příliš velkého množství aplikací zvyšuje komplexitu a zdražuje pořízení i provoz podnikového informačního systému.

Máme zkušenosti se sběrem informací o kvalitě a jejich ukládáním jak v rámci ERP systému QAD a MES, tak i v rámci QAD CAQ nebo s integrací specializovaných CAQ a LIMS systémů od jiných dodavatelů. Základem úspěchu je studie řešení informačního systému, která musí vyhodnotit konkrétní potřeby klienta a varianty možných řešení.

Chcete zlepšit výkon a efektivitu i ve Vaší firmě?