Zatímco v České republice funguje elektronická evidence tržeb již od konce roku 2016 a její rozšíření na podnikatelské činnosti, které dosud této povinnosti nepodléhaly, se nezadržitelně blíží, na Slovensku se tamní Finanční správa chystá zavádět takzvanou e-kasu. Dojde tak k rozšíření portfolia stávajících nástrojů a kontrolních mechanismů určených pro efektivnější výběr daní.

Co se týče dosavadních nástrojů, které má slovenská Finanční správa k dispozici na kontrolu slovenských podnikatelů a firem, jsou to především registrační pokladny. První z nich byly zavedeny už v roce1995. Z pohledu státu ovšem nebyly příliš dokonalé, protože údaje z jejich systému bylo možné volně mazat a evidovat tak pouze zvolenou část tržeb. Zpřísnění přišlo v roce 2009 ve formě zavedení speciálních fiskálních pokladen se zaplombovanou pamětí, které mohly dodávat pouze autorizované firmy. I zde ale docházelo k porušování zákona a objevily se případy, kdy byl do pokladen instalován „korekční“ software umožňující manipulaci s daty. Vláda však boj nevzdala a na Slovensku je dnes možné prodávat pouze pokladny s možností připojení na internet anebo využívat aplikaci Virtuální registrační pokladna, přes kterou lze evidovat tržby prostřednictvím internetu. Cílem je zajistit Finanční správě online přístup k transakcím v pokladně a snížit tak riziko podvodů na minimum. Virtuální registrační pokladny by do budoucna měly sloužit jako základ pro zavedení e-kasy, které by mělo do slovenské státní kasy přinést dle odhadů více než 40 milionů eur.

Druhou částí obou projektů elektronické evidence tržeb je způsob jakým zajistit, aby účtenky byly opravdu vydávány a tržby evidovány. Řešením by měla být tzv. účtenková loterie, resp. národná bločková lotéria. Zatímco na Slovensku byla zavedena již v roce 2013, v České republice proběhlo její spuštění 1.10.2017. Dle zkušeností na Slovensku se ovšem celá akce trochu minula účinkem, neboť zákazníci evidovali v drtivé většině účtenky z obchodních řetězců a opatření namířené na malé obchodníky nepřinášelo slibované efekty. Slovenská vláda proto za běhu systému změnila pravidla „hry“ a snaží se motivovat občany k odběru účtenek i v tomto sektoru ekonomiky. Zdá se tedy, že zatímco vláda chtěla prostřednictvím lidí obchodníky kontrolovat, lidé chtěli hlavně vyhrávat.

Řádně poučeni z „chyb“ našich sousedů spustili jsme i my v České republice účtenkovou loterii. Ministerstvo financí láká občany na závratné výhry v podobě nového auta nebo 1 milionu korun. Ročně rozdá výhry v hodnotě 65 milionů korun, měsíčně 25 tisíc cen. Jednoduchou matematickou úvahou se však dostáváme k průměrné hodnotě jedné výhry ve výši 217 korun. Pravděpodobnost úspěchu v této loterii, kdy lze evidovat denně pouze jednu účtenku na jednoho majitele, je mizivá. Otázkou tak jenom zůstává, zda ve státě, který na jedné straně bojuje proti hazardu a vynakládá na to nemalé prostředky, potřebujeme celostátní loterii tohoto typu.