Pro výrobní podnik je dobrá podpora plánování a řízení výroby informačním systémem základní podmínkou úspěšného podnikání. Jedná se přitom o zdaleka největší výzvu, jak pro systém, tak pro implementující konzultanty a klíčové uživatele.

 Procesy ve výrobě se totiž liší dle typů výrob i podle fyzického uspořádání strojů, skladů a meziskladů. Rozlišujeme konstrukci na zakázku, kde se vše realizuje od samého začátku dle přání zákazníka; výrobu na zakázku, kde máme připravené technické podklady i nejnutnější zásoby a výrobu plánujeme až po získání zakázky; výrobu na sklad, kde vyrábíme již na základě prognózy prodeje a montáž na zakázku, která je kompromisem mezi předchozími dvěma způsoby – předvýrobu zrealizujeme dle prognózy prodeje a s dokončením výrobku čekáme na uzavření zakázky se zákazníkem.

Každý způsob vyžaduje jiný přístup v plánování, řízení i v nákladovém controllingu. Některé systémy podporují jenom výrobu pomocí diskrétních pracovních příkazů a v opakovaných výrobách mají velké problémy, jiné mají samostatné moduly pro diskrétní výrobu a pro opakovanou výrobu. Problém pak nastává, když se konzultant při implementaci o použití modulu špatně rozhodne, protože změna rozhodnutí  znamená ztrátu mnoha člověkodnů

z rozpočtu a skluz v harmonogramu implementace. Řešením je chytré sloučení podpory všech typů výrob do jednoho modulu výrobních příkazů tak, aby je bylo možné snadno kombinovat dle potřeb konkrétního pracoviště. Více se dočtete o novém řešení výroby v našem článku Zaostřeno na produkty – Výrobní příkazy.

Další zajímavou oblastí je míra rozlišení vlastností artiklů v zásobách. Představte si, že nakupujete stejný materiál od dvou různých dodavatelů a vyrábíte z něj výrobky pro různé zákazníky. Jeden ze zákazníků má podmínku, že materiál v jeho výrobku musí být pouze od jednoho konkrétního dodavatele. Nebo při výrobě výrobku prodávaného více zákazníkům dosahujete různých kvalitativních parametrů. Pro většinu zákazníků se parametry pohybují v akceptovatelných mezích, ale jeden ze zákazníků má přísnější požadavky. Jak rozlišit, která ze zásob materiálu nebo výrobku je použitelná pro kterého zákazníka, aby bylo funkční plánování výroby a automatické rezervace pro výrobu a expedici? Definice speciálního čísla artiklu pro materiál a výrobek se specifickými vlastnostmi není ideální, protože přináší problémy u zakázek, kde nejsou na vlastnosti zásob kladeny specifické požadavky. Objevuje se tedy nová funkcionalita zvaná Item Attributes – atributy artiklů. Umožňuje definovat k artiklům atributy, které chceme při vzniku zásoby zaznamenat k šarži zásoby a k výrobnímu příkazu nebo zakázce přednastavit požadavky na atributy, které zajistí, že systém vyhledá a povolí použití pouze takové vstupní šarže, která je zákazníkem vyžadována.

Ve výrobě se často potýkáme i s rozhodnutím, jak detailně rozbíjet šarže zásob, abychom dokázali smysluplně plánovat dávky ve výrobě a řídit zásoby a současně v případě potřeby identifikovali vlastnosti konkrétního kusu. Ve farmacii jde např. o nový požadavek přidělování serializačních čísel každé krabičce léků, v elektrotechnice nebo strojařině jde o možnost přiřazení naměřených veličin nebo skenů konkrétním kusům materiálu, polotvarů či výrobků. Použití sériových čísel není vhodné, protože způsobuje rozdrobení výroby do mnoha výrobních příkazů (co kus to příkaz) a podobný problém pak nastává i v organizaci zásob. Řešením je zavedení další úrovně pod šaržemi zásob, v níž použijeme serializační čísla pro identifikaci konkrétních kusů. Výrobu i zásoby pak můžeme i nadále dělit do optimálních dávek identifikovaných šaržemi a v rámci šarží můžeme přidělovat kusům serializační čísla nejlépe přebíraná od výrobní technologie zajišťující jejich fyzické označování a k nim pak v systému zaznamenávat potřebné údaje.