Osmdesátá léta byla ještě érou centrálních počítačů. Buď tuzemských nebo ze spřátelených socialistických států (nejčastěji šlo o kopie amerických minipočítačů DEC – SMEP nebo mainframe IBM – JSEP). Jen nemnoho šťastných podniků s přístupem k zahraniční měně si mohlo pořídit originály ze Západu. Socialistický HW byl značně poruchový. Podnikový aplikační SW byl vyvíjen na míru nejčastěji v jazyce COBOL a byl provozován ve výpočetních střediscích sloužících velkým státním podnikům nebo státním holdingům (VHJ) sdružujícím skupinu menších podniků. S počítači se pracovalo prostřednictvím znakových nebo blokových terminálů někdy vzdáleně připojených prostřednictvím modemu, se kterými ale nepracovali koncoví uživatelé. Data byla nahrávána nejčastěji formou děrných štítků nebo děrných pásek. O IT se staraly relativně početné týmy specializovaných pracovníků (analytiků, programátorů, systémáků, pracovníků pořizujících data, a servisních pracovníků).

Koncoví uživatelé pak dostávali výsledky dávkově zpracovaných dat ve vytištěné formě (sjetiny, sestavy) a měli mizivé povědomí o informačních a komunikačních technologiích. Už v této době se objevily nebo běžně fungovaly některé v dnešní době využívané technologie nebo koncepty jako virtualizační systém VM (dnes virtualizace) na mainframe IBM, využívání SW formou pronájmu (dnes předplatné) nebo pronájem strojového času na počítači (dnes IaaS Cloud).

V devadesátých letech došlo jak v důsledku společenských změn, tak v důsledku rozvoje IT k demokratizaci a decentralizaci IT. Privatizací a rozpadem velkých podniků a VHJ vzniklo velké množství samostatných menších podniků, kterým využití PC ve spojení s LAN a nově vznikajícího komerčního ASW umožnilo samostatné fungování. Pracovníci IT měli širokou škálu znalostí a dovednosti v oblastech souvisejících s využitím PC a LAN technologií (síťové servery). Programování podnikových aplikací probíhalo nejčastěji ve FoxPro/dBASE. Prostřednictvím PC se IT technologie začaly dostávat i v pracovní oblasti ke koncovým uživatelům.

V první dekádě roku 2000 došlo k přechodu podnikových aplikací na dvouvrstvou architekturu klient/server; nejčastěji byl jako serverový OS využíván Windows Server případně varianty Linuxu. Podnikové aplikace byly typicky vyvíjeny ve 4GL prostředích. Vývoj aplikací začal ve zvětšené míře probíhat ve specializovaných SW společnostech. V souvislosti s rozvojem internetu došlo k rozšiřování PC mimo podniky a zvýšilo se povědomí koncových uživatelů o IT. V druhé dekádě roku 2000 začala přicházet u podnikových aplikací třívrstvá architektura klient/server s tenkými (.NET, JAVA nebo web) klienty. Kromě Windows serveru se jako serverový OS začal prosazovat Linux.

Masivně nastoupila virtualizace a vzrostla komplexnost IT. Došlo k dalšímu rozvoji specializovaných IT společností a ke konsolidaci IT firem. Začal se projevovat nedostatek odborných IT pracovníků v některých regionech. Uživatelé začali používat mobilní technologie a dále se zvyšoval počet IT gramotných lidí. Nastala změna paradigmatu, kdy rozvoj IT technologií již nebyl určován podnikovým, ale spotřebitelským segmentem. Na konci této dekády v souvislosti s pandemií COVID 19 došlo k narušení stability stávajícího business prostředí včetně narušení globálních dodavatelských řetězců a globalizace se téměř zastavila.

Ve třetí dekádě roku 2000 dále narůstá komplexnost ERP systémů; v rámci jednoho ERP systému je využíváno více různých technologií od více dodavatelů, což přináší zvýšené nároky na správu a ve zvýšené míře jsou využívány Open Source technologie. Rostou požadavky na kybernetickou bezpečnost a roste nedostatek IT pracovníků. Důsledkem je rozvoj využití cloudových technologií, které tyto problémy do značné míry řeší. Postupně se prosazuje změna licencování SW z trvalých licencí na předplatné. Nadneseně se dá říci, že historie se opakuje. Začíná nástup umělé inteligence, roste její využití jak v oblasti IT, tak i v oblasti ERP systémů.